O zdraví zvířat je třeba také pečovat. Mám dvě kočky, psa a deset slepic…
Mít dvě kočky je zkrátka skvělé – nejen že nemáte nikdy nouzi o pomazlení a nepotřebujete termofor, ale také je u vás doma krásně čisto. Ono totiž když se vrátíte domů a najdete všude střepy, otisky kočičích paciček a sem tam se někde přilepíte na vylitém medu – a to jste předtím ani nevěděli, že jste nějaký med měli – tak nějak vás to donutí pravidelně a důkladně uklízet. Karamelka ovládla domácnost i Gigiho – kocourka, aristokrata z nádraží, který s námi bydlel už předtím. Sice se občas poperou, ale dokud lítají jen chlupy a sem tam bobky, o nic nejde.
Gigi nedá na kolagen dopustit.
Eva je pes
Jméno mého vlčáka – tedy německého vlčáka barvy vlkošedé – je prostě Eva. Neskloňuje se, když se na ni volá. Prostě EVA SEDNI, EVA KE MNĚ…
Přijela k nám z Bohumína v krabici od bot. Chviličku byla kulička, chvíli zase hubená jak koza. Ale už je to velká psice. 11. února měla 11 let. Pro mě bude ale navždycky štěňátko. Nedovedu si představit, že by mohla umřít. Tolik jsme toho spolu zažily.
A jěstě mám deset slepic na chalupě..
Jo, takže prostě zvířata do mého života patří a budu se o ně starat…
